• česky
  • english
  • russian

Kontrolní hlášení

Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost kromě přiznání k DPH podávat na finanční úřad i tzv. kontrolní hlášení. Jedná se o zásadní nástroj Finanční správy, který se dostal do stínu tolik diskutované elektronické evidence tržeb. Dovolujeme si nicméně tvrdit, že neoprávněně – od zavedení zákona o DPH státní správa nezatížila takovýmto způsobem plátce DPH žádným podobným opatřením. Podávání kontrolních hlášení výrazně zvýší administrativu plátců, vzhledem k nastaveným sankcím (viz níže) se může jednat (zejména u menších plátců) o nástroj likvidační.

Kontrolní hlášení je zjednodušeně řečeno soupisem dokladů, které jsou zahrnuty v jednotlivých přiznáních k DPH (záznamní povinností). Povinnost podávat kontrolní hlášení se týká prakticky všech plátců DPH, kteří v daném období nepodávají nulové přiznání k DPH (čili něco dělají). Kontrolní hlášení je možné podat pouze elektronicky ve formátu xml ve struktuře zveřejněné správcem daně prostřednictvím datových schránek nebo přes EPO – elektronickou podatelnu Finanční správy. Pokud bude podáno např. ve formátu pdf nebo přes podatelnu FU nebo s nepropustnou chybou (např. chyba v čísle popisném), bude se na podání nahlížet jako na nepodané se všemi sankcemi – viz níže. Problém je, že nepropustné chyby nejsou nikde definované. To, že je hlášení ve správné struktuře, lze ověřit pouze přes EPO. Vzhledem k počtu plátců lze nicméně očekávat, především v prvních měsících příštího roku, že EPO bude často přetížené a nefunkční.

Všechny právnické osoby podávají kontrolní hlášení měsíčně (stávají se z nich tak prakticky měsíční plátci DPH), fyzické osoby potom podávají kontrolní hlášení ve stejných periodách, jako přiznání k DPH. Kontrolní hlášení se podává do 25. dne následujícího měsíce (tedy stejně jako přiznání k DPH). Na rozdíl od přiznání k DPH zde však neplatí žádná ochranná 5-ti denní lhůta. Při pozdním podání tak nastupují sankce.

Základním smyslem kontrolního hlášení je spárování uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění. Stát chce mít jistotu, že nikdo nenárokuje odpočet DPH na vstupu, kterou nikdo neodvádí na výstupu. Data z kontrolních hlášení budou zpracovávána počítačem. Pokud nedojde ke spárování přijatých a uskutečněných plnění, budou automaticky počítačem generovány výzvy dotčeným subjektům ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.

Lhůta k reakci na tuto výzvu činí 5 dní (nikoliv pracovních, ale kalendářních). U subjektů, které mají zřízenu datovou schránku (což jsou všechny právnické osoby a některé fyzické osoby) začíná tato lhůta běžet okamžikem doručení výzvy do datové schránky (tj. jejím přečtením), případně platí 10-ti denní fikce doručení. V nejdelším možném případě tak lhůta činí 15 dní. U osob, které datovou schránku zřízenu nemají, se ale tato lhůta počítá již ode dne, kdy správce daně pošle dotčenému subjektu e-mail. Pokud nebude plátce schopen reagovat v této 5-ti denní lhůtě, bude mu vyměřena pokuta 30.000 Kč.

Doporučujeme proto všem plátcům, aby si zajistili zastupitelnost. Např. na dovolenou (nebo marodit) pak budete moci odjet na více než výše uvedených 5 dní. Těm plátcům, kteří mají zřízenu datovou schránku, doporučujeme jmenování tzv. pověřená osoby. Té může být omezen seznam pravomocí týkajících se datové schránky. Pokud jí udělíme právo pouze „číst seznam datových zpráv“, bude mít tato osoba pouze právo přístupu k seznamu dodaných / odeslaných datových zpráv, nebude však mít právo na jejich otevření ani stažení. Zjednodušeně řečeno pověřená osoba zjistí kdo nám co posílá aniž by zpráva byla považována za doručenou. Tím si v případě nouze budeme moci 5-ti denní lhůtu fakticky prodloužit na 15 dní. U fyzických osob, které nemají zřízenu datovou schránku, doporučujeme zřídit zplnomocnění před finančním úřadem osobou, která datovou schránku má (např. daňový poradce).

A jaké sankce nás čekají v souvislosti s kontrolním hlášením?

  • 1.000 Kč pokud plátce podá kontrolní hlášení opožděně.
  • 10.000 Kč pokud bude hlášení podáno až na základě výzvy správce daně. To může být i případ podaného hlášení včas, ale například s nepropustnou chybou, o které nemá plátce prakticky šanci se dozvědět.
  • 30.000 Kč pokud nebude plátce reagovat na dodatečnou výzvu správce daně do 5 kalendářních dnů – viz výše.
  • až 50.000 Kč pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě, případně neopraví kontrolní hlášení dodatečně, ačkoliv k tomu byl vyzván.
  • až 500.000 Kč tomu, kdo bude závažně ztěžovat nebo mařit správu daní (např. opakovaným podáváním nulových či neúplných kontrolních hlášení a jejich následnou opravou).

Upozorňujeme na skutečnost, že u sankcí do 30 tis. Kč nemá správce daně možnost tuto pokutu vyměřit či nevyměřit, případně ji vyměřit v nižší částce. Jedná se o sankci ex lege, která bude bez milosti vyměřena za každé jednotlivé porušení jakýchkoliv povinností v předepsané výši.

Finanční správa ve svém letáku, který byl v těchto dnech distribuován do datových schránek všech plátců DPH, ke kontrolnímu hlášení uvádí, že se jedná o zcela zásadní nástroj, který Finanční správa využije v boji proti rozsáhlým daňovým (zejména karuselovým) podvodům na DPH a očekává navýšení ročních daňových příjmů o 10 mld korun ročně. My se domníváme, že se jedná o nástroj, který nadměrným způsobem zatíží administrativu všech plátců i správce daně. Výsledkem bude možná skutečně zvýšení daňových příjmů, ale nikoliv snížením karuselových podvodů, ale díky pokutám, které bude finanční úřad udělovat plátcům často za nepodstatné chyby.